Čivavy

čivava je krásny pes

Mám již druhého pejska Čivavu a musím říct,že jsou sice hlavní rysy jejich čivavácké povahy podobné,ale povaha jednotlivce je úplně jiná.
První pejsek měl od malička nemocné srdíčko,ale jeho povaha byla velice houževnatá a nebojácná,Nebál se žádného psa,naopak oni se báli jeho.Hrozně jsme se divili,že odešel přirozenou smrtí v deseti letech a ne,že ho bojovníka některý pes roztrhal.
Jeho nebojácnost se projevovala tím,že kousl bulteriera do zadku,vlčáky dokázal svým křikem bojovníka a mrštností vosy vyděsit až k zoufalosti.Podbíhal je takovou rychlostí,že se nestačili ani ohlédnout,skákal na ně a v jeho očích byla zuřivost.Jeden mladý vlčák couval před ním do boudy a strachy se počůral.Nebál se nikdy ničeho a nás jako páníčky chránil a moc miloval.Vždycky si sedl na opěradlo gauče aby byl výš jako my a dával nám packu na rameno a dával svojí hlavičkou najevo,že je výš jako my.Když manžel nepochopil,že s ním má jít ven na čůrání,dal mu pacičkou facku.Skákal z jedné postele na druhou jako závodník .Lítal vzduchem s takovou neuvěřitelnou rychlostí.Co se týče jídla,nikdy si od cizího člověka nic nevzal i kdyby to byla třeba šunka.Nebál se žádného hluku.Mohlo se mu střílet třeba u ucha nic to s ním nedělalo.Celých deset let byl zdravý jako buk.Když umíral zdlouhavě se mi díval do očí a když jsem mu telepaticky s bolestí v srdci říkala,že se na to jak umírá nemohu dívat,zklonil oči jakoby to pochopil.Bylo to naše divoké štěstí.
Druhý pejsek Čivavička byl do devíti let neskutečně tichý a klidný.V devíti se teprve odvážil zaštěkat na pejsky.Bojí se když někde někdo střelí a nebo něčím bouchne.Soustředí se na lovení myšiček a když nějakou uloví,přinese mi jí jako kočička ukázat a pak jí sežere.Když nejsme nikdo doma dojde se sám do koupelny vyčůrat.Když jdeme na procházku dokáže ujít až pět kilometrů s malými přestávkami kdy ho vezmu do tašky.Je velice poslušný,ale nesmí vidět pejska,to jeho poslušnost končí.Miluje fenky,ale pejsky v poslední době moc nemusí,protože ho jeden pejsek zahnal do křoví a chtěl ho pokousat.Strašně pištěl.Hrozně rád jí.Jakmile otevřu lednici už stojí frontu na masíčko.Nejraději by mi to masíčko vyšťoural i ze zubů jak ho miluje.Zatím ještě žije a je to naše veliká láska.Na zahrádce se projevuje jako veliký hlídač.Když začne štěkat,určitě se kolem zahrady něco děje.Podle síly štěkotu poznáme jestli jde člověk,velký pes a nebo nějaký maličký pejsek.Miluje děti a když má radost točí se dokola svého tělíčka.
Společné oba pejsci měli jen to,že nám nikdy nic doma neroztrhali a nic neponičili.Je pravda,že jsme je hodně venčili po lukách a lesích.Oba rádi jezdili autem a štěkali na každého kolemjdoucího psa.Oba nás viditelně milovali a cítili jsme u nich velikou inteligenci a někdy vychytralost.Stále jsme měli pocit,že mají rozum jako dvouleté dítě jen s tím rozdílem,že neumí mluvit.Oba se moc rádi mazlili a pozdě večer nám dávali najevo,že je čas jít spát.Zdlouhavě se na nás dívali abychom to pochopili.Jsou to moc milí kamarádi.